>>>>>Požírač bloguje<<<<<

Tak tohle byl zatím největší úlet letošního roku. Sice jsem běžel v minulosti 3 maratóny, ale o to víc jsem si měl uvědomit, že to není žádná prdel. Tehdy jsem běhal „jen" výběhy kolem 40 a 50 km při kontrole autobusových zastávek a bez nějaké speciální přípravy na maratón, ale letos jen kolem 20 km a ještě navíc v terénu nebo po lesních cestách.

Když už jsem se na konci prosince 2009 přihlásil, tak by byla škoda o to přijít – zažitky byly hluboké, dobře zapamatovatelné. Na 13. kilometru mě začaly tuhnout stehna – to brzo! Na 26. km už to byla mizérie, ale pořád to ještě šlo. Od 36. km to bylo v křeči, takže i bába s nůší by byla těžkým oříškem. Davy lidí se kolem mě proháněly jako vítr a na cíl jsem se fakt těšil. Medaile pěkná, ale moc neuspokojila.