>>>>>Požírač bloguje<<<<<

Jelikož partner na závod, Vokoun, vůbec neměl čas otestovat letošní vodu, podnikl jsou zoufalý čin a šel 10 dní před závodem prozkoumat vody nedaleko Libereckého krajského úřadu. V hřebových botách to docela šlo, ale u ZŠ Barvířská ji bylo docela dost. Po více než 2 km jsem to vzdal, protože vody bylo tolik, že mi sahala až nad kolena. Navíc byla zkalená a nebylo vidět na dno, takže jsem úspěšně dvakrát skočil plavmo do smradlavých vod Nisy.

4 dny před startem jsem si udělal výlet na kole a prohlédl některé pasáže Nisy – hlavně jezy. Částečně se to vyplatilo.

1 den před startem jsme si půjčili loď, dokonce až v Malé Skále. Všude v okolí Liberce nebyla k mání. Vypadala, že dobře pojede, ale byla dost těžká.

Samotný závod začal v 8 hodin. Naše posádka měla slíbené číslo 0. Start se tradičně povedl. Pod 1.mostem jsme byli na druhém místě. Drobná chybka nás v mlýnici kánoí rázem odsoudila na pátou pozici, ale hned jsme byli čtvrtí. Při prvním vylévání (asi po půl hodině) jsem nebyl schopen zvednout kánoi, a ta mě zavalila. Měl bych začít posilovat! Opět páté místo. Zanedlouho jsme předjeli posádku, které se podařilo odstartovat jako první a u Rochlického Kauflandu jsme získali 3.pozici. Bylo tolik vody, že nemělo smysl běžet v tradiční části zpevněného dna u Libereckého krajského úřadu. Teplota vody taky nebyla ideální. Ruce takřka neměly čas odpočívat, začala se dostavovat únava. U fotbalového stadionu jsme přepustili medailovou pozici a za Hamrštejnem i bramborovou. Nedocházely síly jen mně, ale i Vokounovi. Do cíle jsme to nějak doplácali a už nás nikdo nepředjel. Konečné páté místo je slušným výsledkem. Výrazně chyběl trénink na lodi a v posilovně. Stále je co zlepšovat. Jak říká Vokoun: „Kdo přežije Marathon Nisa, přežije i atomovou válku", tak já říkám: „Marathon Nisa je demolice celého těla".

Výsledky

linkuj.cz vybrali.sme.sk